Představujete si pod pojmem královská hostina stoly obložené pečeným masem? Napadlo by vás, že na takové středověké hostině nesměl chybět chřest? Ten si vychutnávali lidé už dávno před naším letopočtem a ve druhém století našeho letopočtu se začaly objevovat zmínky o jeho blahodárném účinku na zdraví. Zamilovaný do jeho chuti byl Ludvík XIV., který jen kvůli této rostlině nechal vybudovat několik skleníků, ve kterých mohla růst. Vypěstovaný chřest z těchto skleníku se však mezi obyčejný lid nedostal, Ludvík XIV. si ho nechával výhradně pro svou potřebu.
Chřest je skvělým nízkokalorickým zdrojem folátů a draslíku. Jeho stonky obsahují vysoké procento přírodních antioxidantů. Zejména zelený chřest je rovněž dobrým zdrojem vitaminu C. Také obsahuje látky s močopudnými vlastnostmi, neutralizující čpavek, který nám způsobuje únavu, a chránící malé červené cévky před jejich praskáním. Díky vláknině má navíc rovněž projímavé účinky.
Pokud vás trápí dna, pomůže vám šťáva z uvařeného chřestu. Ta totiž rozpouští kyselinu močovou usazenou v končetinách. Chřest se používá i při vysokém tlaku. Chřest také pomáhá odbourávat zbytky alkoholu v těle, je tedy vhodný po prohýřené noci, abyste se rychleji zbavili nepříjemné kocoviny.
Uvařit chřest není složité, ale musíte dodržovat několik zásad. Připravte si vyšší hrnec, výhony chřestu seřízněte tak, aby byly zhruba stejně dlouhé a svažte je do svazku po šesti kusech. Ponořte je nastojato do vody s trochou solí, špetkou cukru a lžičkou másla tak, aby hlavičky chřestu nebyly ponořené. Ve vodě by se rychle rozvařily. Bílý chřest vařte podle síly výhonů do měkka maximálně dvacet minut, zelený bude hotový do patnácti.
Chřest pak můžete přidávat do rizota, salátů, zapékat jej se sýrem nebo třeba podávat s holandskou omáčkou.
Už vám neuknikne žádný článek
Na Vaši e-mailovou adresu budeme zasílat termíny trhů, tipy a rady v podobě článků.